Pračku zapínáme několikrát týdně a většinou nad tím vůbec nepřemýšlíme. Třídíme prádlo na světlé a tmavé, nalijeme gel, otočíme kolečkem na „bavlnu 40 °C“ a jdeme pryč.
Jenže moderní pračky a moderní prací prostředky fungují jinak než ty před dvaceti lety. Pokud se držíte starých zvyků, pravděpodobně zkracujete životnost své pračky o roky a z ručníků si děláte hrubé smirkové papíry. Tady je 5 nejčastějších hříchů, které možná děláte i vy.
1. Mýtus „Čím více prášku, tím čistější prádlo“
Tohle je chyba číslo jedna. Máme pocit, že když je prádlo hodně špinavé, musíme dát více pracího gelu nebo prášku, aby to pořádně pěnilo.
- Proč je to špatně: Moderní pračky používají velmi málo vody. Pokud dáte moc prášku, pračka ho nedokáže všechen vymáchat. Zbytky mýdla zůstanou ve vláknech oblečení (které pak bledne a dráždí kůži) a hlavně se usadí v trubkách a bubnu pračky. Tato slizká vrstva je rájem pro plísně.
- Jak to dělat: Používejte maximálně polovinu doporučené dávky na obalu. Výrobci chtějí, abyste spotřebovali co nejvíce produktu, ale vaší pračce stačí opravdu málo.
2. Diktatura 40 stupňů
Praní na 30 nebo 40 °C je sice ekologické a šetrné k tričkám, ale pokud takto perete úplně všechno, zaděláváte si na problém.
- Proč je to špatně: Nízké teploty nezabijí bakterie (například z potu nebo spodního prádla) a nerozpustí tuky. Pokud z vaší pračky občas vychází zatuchlý zápach, není to odpadem. Jsou to bakterie, které si vesele žijí v gumovém těsnění.
- Jak to dělat: Ručníky, utěrky a ložní prádlo perte minimálně na 60 °C. Jednou za měsíc pusťte pračku naprázdno (nebo jen s hadry na podlahu) na 90 °C s trochou octa. Tím pračku „vyvaříte“ a vydezinfikujete.
3. Aviváž na ručníky a sportovní oblečení
Všichni chceme, aby naše ručníky voněly jako jarní louka a byly měkoučké. Aviváž je ale jejich úhlavní nepřítel.
- Proč je to špatně: Aviváž funguje tak, že obalí vlákna tenkou vrstvou tuku a silikonu. U ručníků to znamená jediné – přestanou sát vodu. U funkčního sportovního oblečení zase aviváž ucpe membrány, takže prádlo přestane dýchat a odvádět pot.
- Jak to dělat: Na ručníky, utěrky, funkční a spodní prádlo aviváž nikdy nedávejte. Pokud chcete, aby prádlo bylo měkké, přidejte do přihrádky na aviváž trochu obyčejného bílého octa (nebojte, prádlo octem cítit nebude).
4. Rvaní pračky k prasknutí
„Ještě tam nacpu tyhle dvoje džíny, ať to nemusím pouštět dvakrát.“ Zní vám to povědomě?
- Proč je to špatně: Aby se prádlo vypralo, potřebuje mechanický pohyb – musí se o sebe v bubnu třít a padat. Pokud pračku nacpete k prasknutí, prádlo se jen namočí do jedné velké koule a točí se na místě. Navíc extrémně přetěžujete ložiska a tlumiče pračky, oprava pak stojí tisíce.
- Jak to dělat: Mezi prádlem a horním okrajem bubnu by mělo zůstat tolik místa, abyste tam bez problémů strčili ruku postavenou na výšku (cca 10–15 cm).
5. Okamžité zavírání dvířek po vyprání
Vyndáte prádlo a rovnou zaklapnete dvířka, aby pračka „nepřekážela“ do prostoru.
- Proč je to špatně: Uvnitř pračky zůstává po vyprání zhruba litr vody (v hadicích, na dně bubnu a v těsnění). Když pračku zavřete, vytvoříte dokonalý temný a vlhký skleník. Plíseň se objeví do pár dnů.
- Jak to dělat: Dvířka nechávejte pootevřená neustále. A nezapomeňte trochu povytáhnout i šuplík na prací prostředek, tam plíseň bují nejraději!